Na první pohled jsou to dva úplně odlišné obory. Přesto by se počítačoví odborníci mohli od pilotů lecčemu přiučit.
V letectví často různé chyby končily ztrátou lidských životů. Proto byl zavedený systém, který při letecké nehodě nebo i jen při incidentu (tj. nedošlo ke ztrátám na životech a závažnost nebyla tak vysoká) proběhlo vyšetřování, které mělo za úkol objasnit, jak k dané situaci došlo a hlavně stanovit opatření, aby se podobná situace nemohla opakovat.
V oblasti počítačové bezpečnosti jsme zatím teprve na začátku cesty, kdy státy vytváří instituce, která se zabývají bojem proti kyberzločinům a to především se snahou ochránit státní aparát a státní instituce proti napadení. Nemáme tu však udělaný systém, který by se snažil popsat veřejnou formou provedený útok a popsat seznam opatření, která by útoku zabránily. Na jednu stranu je to pochopitelné, protože takový popis by mohl sloužit jako návod pro další hackery k napadení nedokonale zabezpečených systému. Do budoucna ale bude větší role státu v potírání kyberzločinů (a jejich předcházení) nutná.
Druhá oblast, kterou by si kyberbezpečnost mohla převzít z letectví jsou letové postupy. V letectví jsou pro téměř všechny činnosti zpravované standardní postupy a to se týká jak normálních postupů, postupů v mimořádných situací i třeba servisních postupů. Pokud vám například vysadí motor za letu, víte že máte nastavit rychlost optimálního klouzání, vybrat plochu pro nouzové přistání a pokud máte dostatek času, začnete kontrolovat palivovou soustavu (otevření palivových kohoutů, pomocné palivové čerpadlo), zapnutá magneta a zkusíte znovu nastartovat. Pokud nenastartujete zavíráte palivové kohouty a nouzově přistáváte.
A nyní ruku na srdce – kolik z vás má udělaný plán údržby, jak často ho verifikujete a aktualizujete a máte stanovené postupy pro mimořádné události? Ano, v počítačové bezpečnosti většinou nejde o lidské životy, ale i když se jedná o práci navíc, mohli by se počítačoví odborníci z letectví trochu poučit.